Mám pár lidí rád
a spousty ne,
sebe ne
a někdy v těch
nástrahách života,
vůbec se nevyznám
v noci pak v bdělém snu
utíkám,
nechci spát, už nikdy,
nebudu stejný, nejsem to já,
vzpomínky na minulost,
doufání v budoucnost,
posraná přítomnost,
spadnou mi do klína
mladá, nahá těla žen,
že snad já jsem ten
nevychovaný rváč.
A kdo v dnešní době není? Musíme jím být, chceme li žít a nenechat sebou zametat, jinak bychom taky mohli skončit pěkně špatně ne? Ale to ty moc dobře víš, škoda jen, že si v poslední době na spousta důležitých věcí zapomněl=)
06.12.2011 01:04:20 | Kirsten
Insomnie je prevít...hlavou se honí změť myšlenek a oči ne a ne se zavřít, ale ty nejsi prevít, protože umíš ty myšlenky srovnat pěkně do latě a báseň je na světě...ST
06.11.2010 02:28:00 | Sladkalu