Zcuchané vlasy a snem zaslepená víčka
královna Mab se řítí na vlnách
v kočáře z oříšku
srdce mi hoří jak dávno zhaslá svíčka
na dně moře z jehož hloubek jde strach
A sny mizí v nekonečných hlubinách
jsou krajinou za oknem jedoucího vlaku
Čas nestaví, je rychlejší než sám strach
když rozsypává květy vlčího máku...