Bílá skála

Jako bílá skála nad vodou studenou
stála,v dlani drží malý kamínek
v duši pevně lásku a touhu stulenou
ze skály tvrdé, vytéká krve pramínek

jako ledovec má zamrzlé srdce
její krátký život tma utne
k modré obloze natahuje ruce
však temnota přichází velmi rychle

v krajině ledu, ledovce prý tají
okolo ní však studené jsou vody
vysoké vlny jí teplo a lásku upírají

malý krvavý potůček na skále obrazec kreslí
napáchal nenávratné škody
Bílá skála umírá - je růžová a teskní