Anotace: básnička
Svět už nikdo nezmění,
já už budu jen víc sám,
pro mě nikdo není,
zarytou bolest v srdci mám.
Na co mi zrak prozřetelný,
proč jen pravdu znám,
můj boj je vždycky marný,
co jen z toho mám.
Jsem ten, jen poražený,
co naději už nemá,
prázdný a roztržený,
jedna ústa němá.
Kde jsou chvíle plný citů,
kdo měl mě kdy vážně rád,
kde je jediný z mých snů?
Už nechci si nic přát...
Snad temnota mě pohltí,
a i moje tělo roztrhá,
jak dny a roky letí,
tak životem tu troska mrhá.
Ta troska jsem jen já,
ale vždy jsem takový nebyl,
zatracená je duše má,
tenhle svět mě zklamal a změnil.
hezký splínek, hlavně aby odvanul s básní do někam pryč
13.11.2010 00:44:00 | Lilien
Jo je to na píču ale co naděláš,sebelítost je taky na hovno a jelikož tady na literu se nehodnotí literární tvorba ale osobní život tak Ti taky držím palce a hlavně bojuj,proti všemu a všem...
22.10.2010 18:47:00 | la loba
pořádně se nadechni a zkus to změnit zas naopak!! ;) držím palce =)
17.10.2010 18:32:00 | dream in emptiness
V jednom máš pravdu... Tenhle svět je na hovno, vždycky byl a vždycky bude... Otázkou jen je, jestli za to nemůžou lidé... A jestli i Tebe náhodou nezměnili a nezklamali lidé, než svět...
30.09.2010 17:08:00 | R.