Jsem komplikace i problém,
jsem osmý trpaslík v druhé řadě.
Jsem nehodící, co škrtnete,
jsem poslední sen, když usnete.
Jsem přebytek, co přebývá,
a stín, co kamsi utíká.
Zbytek, co zbyl v pusté krajině,
vězeň, co byl odsouzen nevinně.
Jsem ryba na suchu
a vítr v poušti.
Cesta bez směru,
kde strach číhá v houští...
Básenka opravdu hodně smutná a příliš bolavá... kéž slůvka, vypsání Ti pomůže poté k jasnému myšlení a rozhledu na svět s barvičkami... Vím, že někdy je černo, smutno a stín vkrádá se všade, kam jenom dosáhne... Věř, že bude to zasejkc dobré.
26.10.2010 11:09:00 | NikitaNikaT.