Na lístky kopretin
Padla rosa ranní
Z očí malých víl
Večer za svítání
Hledám marně svůj padlý stín
Pár kousků černého peří
Zdobí má zlámaná křídla
Prachové kosti lidí
Co stále v něco věří
V naději, kterou ani malá víla nezahlídla
Klopí s pláčem tváře do dlaní
Mlčky hledáš v sobe slovník cizích slov
Kousky duše na hraní
Kousky citu na lásku
Tu malou korálku co plete si malá víla večer do vlásků.......
Štěstí a láska
jsou korálky naší duše
A jen ty dokáží
rozvonět úsměvu,
co nám bude slušet
Jen nesmíme přestat
hledat pane...
02.01.2011 10:01:00 | labuť
...
stále ten roztoužený stesk
na své nitro svoláváš
ach dost
vždyť život příliš krátký jest
zanechám hloupých řečí vodopád,
kéž bych ti jen mohla
úsměv do duše přeposlat
:-)
02.01.2011 01:04:00 | Lota
Nolíí, jako ta víla
zůstávám a vždycky budu
i když smutek zahnat nedovedu...
Ty víš...
01.01.2011 19:49:00 | Kett