Anotace: zemřela bez ženicha - vlastně pro ženicha - vlastně ani neví
nad horami svítá
slza s tváře stéká
do bílého ticha na vysoké skále
plačící dívka vzdychá
dívá se dolů z šedivých skal
její žal je větší než Ti velikáni
vítr ji z tváře slzy vzal
dívka milého svého vidí v dáli
ta dívka jemná jako ta víla
rozhodnutí své důležité, učinila
vždyď jen s ním šťastná byla
své hoře pochopila
do srdce skobu zarazila
to pak mezi velikány tiše uložila
Zdá se mi začátek trošku Erbenovský a lepší než poslední dvě sloky. Cítím v prvních slokách vůni zamitě - lidovou.
V posledních slokách se toho moc opakuje. Líbí se mi méně asi pro použité rýmy , kterých až moc končí na ...ila.
03.01.2011 18:08:00 | René Vulkán