Tichá výčitka

Tichá výčitka

Anotace: prostě o mém životě..

Už nejsem ta dívka, kterou jsem bývala,
která se často a upřímně smávala.

Co stalo se, kdy se to změnilo?
Kdy se mé srdce poprvé zlomilo?

Kdy poprvé skryla jsem tvář za dlouhé vlasy?
Kdy první hořká slza skropila mi řasy?

Nevím, je to už příliš dávno,
v mém srdci je teď tupé prázdno.

Mé bezstarostné dětství je dávno pryč,
ke štěstí teď marně hledám klíč.

Každý den přináší mi jen nová utrpení
a nevěřím, že se to někdy změní.

Teď často úsměv jen předstírám
a před světem se ukrývám.

A utíkám pryč, daleko od lidí,
co nic nechápou, lžou a závidí.

Od těch co nechápavě na mě shlíží,
jejichž zlá slova mi opět ublíží.

Copak mi nikdy nedopřejete klid?
Nemůžete mě prostě jen nechat žít?

Vy prostě jen nic nechápete,
tak myslete si o mě co chcete.

To vy jste tou věčnou příčinou,
proč naděje mé vždy zahynou.
Autor Charibeja, 10.06.2011
Přečteno 256x
Tipy 13
Poslední tipující: Rakasteta, E., Anjesis, Izzzi, la loba, lexus, Miškáá, Marcone
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

No je pravda, že já aspoň to dětství měla pěkné.. ne každý má takové štěstí.. :( Doufám, že už bude jen líp..

12.06.2011 09:42:00 | Charibeja

Buď ráda za hezké dětství já už od narození měla peklo na zemi...samo ne stále ale dětství mě ovlivnilo...sama musím zahojit rány...nepochopení okolí je těžké překonat o to víc si vážím přátel...dlouho jsem žila jak vyděděnec a i teď rozhodně nenaplňuju ideál naší konzumní společnosti,hodně lidí si o mě myslí že jsem cvok a asi mají pravdu...pochopila jsem že pokud přijímám já sama sebe berou mě ostatní v pohodě a těch pár co mě nemusí prostě vynechávám...ale je to těžký být jinej...

11.06.2011 12:33:00 | la loba

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí