ŠÍLENSTVÍ

Anotace: Psala jsem to jednou když jsem byla fakt na dně...

Brzy nastane klid,
vše usne.
Tmavý závoj přikryje svět.
Každé dítě bude snít.

Pár zbloudilců vychází do ulic,
za zábavou,
nebo ze smutku.
Jako já sama a zničená.
Ve vesmíru myšlenek a snění,
vznášet se budu.
Nevnímám dění kolem sebe...
...uzavírám se.

Ze strachu před světem utíkám,
a do temnot se ubírám.
Ze snění mě vytrhne,
pár kapek co z oblohy padá.

Vzhlížím němě vzhůru,
na lesklou hvězdnou šňůru,
jež nad hlavou mi září.
Déšť se mísí se slzami,
které po mé tváři,
už malují.

City se mi v srdci bouří,
a já dopadám na chladnou zem.
Na ulici ležím.
Déšť pomalu sílí,
v pláči na zemi se svíjím,
promrzlá a zmáčená.
Ztracená si připadám.
Na pokraji šílenství,
doufám, že je to jenom sen,
noční můra co rozplyne se...