Anotace: ...
Jedna z mnoha cest
nese mé šlépěje,
všude led a sníh,
velké kolem závěje.
Nikdo se – už nesměje.
Chodec krásnou cestu zřel,
cestu růží vystlanou.
Teď naříká a čeká, až
trny bodat přestanou
pak též skřeky ustanou.
Stěna citů
z hrubého kamení
obklopuje muže…
A nic se nemění…
Všichni jsou zasnění.
Dlouhé je čekání
na temného smrtipána!
Cesta byla dávno
sudičkou mou milou dána.
Zemřu jednou brzy z rána.
hezky napsáno, a taky se mi líbí tvé názvy básní sou okouzlující a řeknou své...
30.05.2006 16:49:00 | petrželka
Máš podobné myšlenky v básničkách, jako někdy já. Taky mám ráda kouzlo postav sudiček atp.:-) 80
25.05.2006 13:14:00 | Bajík
některá slova jsou poutavá proto se mi to líbí na jeden okamžik mě todokáže upoutat100
27.03.2006 19:12:00 | Pavel Kotrba