nad mapou francie propíchanou vod špendlíků
v dopisech složených do malejch loděk
kotvím u břehů a obálky od tebe
otvírám hladově a nábožně
jak bříška ryb
( když se mi na prsty lepí krev
a já se bojím, že protrhnu žluč )
a v šupinkách pod známkou
drží se vždycky pár kapek slaný vody,
co ukápne ti z vlasů a sem tam zkrabatí papír
( „posílám ti moře“ píšeš )
rozpitym inkoustem, mou modrou nocí
tě poslouchám šeptat si při psaní …
Musel jsem se k ní ještě jednou vrátit, protože mě na ní něco jednak přitahuje, ale jednak provokovalo. Nu a dnes jsem na to přišel (mám asi docela dlouhý vedení)..totiž
hned v prvním řádku je text:
"nad mapou francie propíchanou vod špendlíků"...asi by tam správně mělo být "propíchané" vod špendlíků, co Ty na to ?
A jinak je fakt moc hezká!
30.07.2006 12:55:00 | skaj
Je vais pleurer...:)popíšeš svoje myšlenky tak hrozně opravdově, že si vše nejen představím, ale je mi z toho i smutno...krásná báseň, hrozně moc
18.04.2006 20:01:00 | Trdlo
Abys nezpychl, Kulishachku!!!!!!!
Parádní slova jsem teď mohla číst!!!
31.03.2006 15:26:00 | Mirka Hedbávná
Teda chlapáku, jak k tomu přijdu, že tu všichni už všechno řekli? Nádherný metafory a lahodné verše... :-)
30.03.2006 20:41:00 | Buližník
Jo - a platí to pro většinu toho, co jsem z těch Tvých věcí stačil přečíst. Howg :-)
30.03.2006 20:21:00 | skaj
tak slané a tak vzdálené....moc se Ti to povedlo...
(ty ryby, ty ryby...)
30.03.2006 20:10:00 | bionda