Návštěvnost
Jaro, ticho, klid
Jaro, ticho, klid
Právě když se rozsvěcují světla,
upadají v zapomnění výkřiky minulých rán.
Prohnilá města
co nikdy nezažila krupobití
a sloupky ze ztrouchnivělých novin
co nikdy nerozžehly myšlenku
budou pokračovat dál svým životem -
i ve smrti
i v zapomnění.
Pohnuté vidiny hrozivých večerů
předurčují životy k tíživému konci.
Jsme na konci dne -
jakoby na konci života,
a zítra ve stojící hluchotě ticha
zaslechnem' cvrkot jarních ptáčat,
navždy izolovaní tvrdostí okenního skla.
upadají v zapomnění výkřiky minulých rán.
Prohnilá města
co nikdy nezažila krupobití
a sloupky ze ztrouchnivělých novin
co nikdy nerozžehly myšlenku
budou pokračovat dál svým životem -
i ve smrti
i v zapomnění.
Pohnuté vidiny hrozivých večerů
předurčují životy k tíživému konci.
Jsme na konci dne -
jakoby na konci života,
a zítra ve stojící hluchotě ticha
zaslechnem' cvrkot jarních ptáčat,
navždy izolovaní tvrdostí okenního skla.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.