Mrtvola listím zapadaná
a smrti stín se krade tmou
mlha padá na nehybné tělo
jež zetlelé je dobou.
Déšť mi stéká po tváři
a já děsu pln
skrývám svoje obavy
padaje do podzimních vln.
Stromy s nahými těly
sklání svoje koruny
jakoby viděly a cítily
ten chlad přicházející zimy.
Ta báseň je moc zajimavá a dokonce krásná ale nějak se vní strácím něco mi tam zchází ale nevím co.Četla jsem jí několikrát a nemůžu přijít co mi tam vadí.Přesto ti dávám 100%.Jdu jí číst znova jestli na to přijdu tak ti napíšu.
17.05.2006 22:19:00 |