Chtěl bych dát...
Chtěl bych dát...
Chtěl bych ti dát
chladnou rosu na bolesti hlavy,
slovům útěchy dát význam pravý,
pohlazení - to vrásky hladí,
růži, vsazenou do kapradí,
pavučinu slůvek něžných,
jas komet, drahách na oběžných,
kukačku, která vrací čas,
do ráje dětství platný pas.
Též spřežení a rychlé sáně
hlas zvonků přivěsit na ně,
své ikony bez mysterie
s pohledem do srdce sakristie,
z alejí, jimiž jsem kdy šel
přinést chtěl bych bzukot včel
a písničku se slovy díků
zahrát ti na harmoniku.
Co však mám?
Mám ten prostý košík z proutí
a v něm zcela bez pozlátka
jen ubohé cetky z pouti.
Než přede mnou zavřeš vrátka
zkus do košíku nahlédnouti
zda neskrývá se tam - i láska..
Komentáře (13)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Chlapče, nerad to přiznávám, stárnem / a nechce se /...do ráje dětství platný pas...
30.07.2006 12:36:00 | weitinger
Nemusím nahlížet do košíčku z proutí...
už na dálku z něj září jasný svit...
téměř nevnímám drobné cetky z pouti...
jen lásku, kterou umíš víc než košík naplnit...
:o)
22.05.2006 21:35:00 | Cecilka
Láska ta nesedí v košíku
jak hloupá cetka z pouti
ta bere první za kliku
kam chceš s ní můžeš plouti :-)
19.05.2006 10:51:00 | no
děkuji zá krásný komentář
je dobře, že jsem odrostla...
:o)
19.05.2006 06:35:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Než zavřu vrátka,
bez všech cavyků
prohrabu obsah toho košíku
nenachytáš mě na lízátka
- ba ani srdce z perníku
nerozbuší to moje vlastní v hrudi
Cukrová vata?
Je lepkavá a nudí...
Asi přibouchnu vrata-
však přece
až na dně té proutěné klece
skrylo se štěstíčko
v obálce za kačku
podobné obláčku
Posečkej maličko-
co s tebou, osude?
Beru ho do dlaní...
chvilička váhání...-
bude tam anebo nebude?
18.05.2006 21:01:00 | Branwen1
myslím, že tvůj košík je plný lásky
s tím ostatním nedělej si vrásky
to je prostě krása...
18.05.2006 18:15:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
