Jdu temným městem
a smutný déšť
zkrápí mou hlavu
plnou spleenu a chmuru.
Ty sama někde spíš
zachumlaná do polštářů
a ani ďábel neví,
o čem se ti zdá.
Jdu smutným městem
známým jako tvoje dlaň.
Jen hudba z barů připomíná,
že ve whisky rozpouští se led.
takové chvilky
někdy zanechávají
nesmazatelný dojem
imprese života
líbí se mi...
03.06.2006 18:26:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd