už hážou ti hlínu
duše zšedlá jak ušláplej sníh
se sluncem v krystalkách ledu
pomalu mění se ve vodu
polknutou špínu
( tys říkal hřích )
pomalu opouští
na rtech hladovýho klínu
pár kapek rosy
z krajek jabloní
pláče
už hážou ti hlínu
zní to moc zajímavě, pro mne nový pohled, jdu to přečíst ještě jednou a promyslet jinak, dobrý, fajn!
09.06.2006 23:46:00 | ni.va
do ted jsem nevěděl co chci aby mi znělo při pohřbu na ceremonii ale te d už to vím, tohle
09.06.2006 16:36:00 | Pavel Kotrba