Jsem s tebou každým dnem, jsi mým nočním snem,
avšak ty nevíš, kdo jsem.
Nedávno ztratila, avšak brzy na mě zapomněla.
Miloval jsem tě, teď tě nenávidím,
zbožňoval jsem tě a teď proklínám.
Každý den, každou minutu.
Jen tak prostě, bez rozmyslu, bez citu,
chladně a krutě.
Tak v jediném okamžiku se zhroutilo všechno o,
co jsem kdy stál
Teď tu sedím a dívám se na tebe.
Jen já budu dál bloudit a snad se někdy vrátím zas žít!
Vrať se žít co nejdřív, nějak bylo a nějak bude a nikdy se člověk nemá dlouho pozastavovat. Já jsem taky ztratila důvěru, ale skoro ke všem, k přátelům, k lásce, k sobě samotné... A někdo mě usí naučit věřit a bude to těžké. Každopádně, proklínat někoho je zbytečné, kouzla neexistují...
19.06.2006 18:50:00 | Aaliyan