Srdce

Tak dlouho znásilňovala

moji duši.

Moje popraskané srdce

smáčela v růžové kyselině.

Srdce jehož tlukot

vždycky patřil jí.

Tak nerozvážně

jsem jí ho půjčil.

Je to víla,

anděl, bohyně...

Tak krásná,

něžná, čistá...

Castis omnia casta.

Jen mě němě proklíná

pomněnkovýma očima.

Aspoň ví jak bolí děravé srdce.