Melancholie

Anotace: Tuhle básničku jsem psala o hodině matiky, dávno tomu... To jsem se ještě topila v smutkách

Jsem sama,
myšlenky stejné,
bolest na srdci,
a sny bezútěšné

Nevidíš mě,
a mě to bolí,
dotkneš se mě,
přec ruce tvé studí

Já...na koho to mluvím?
koho prosím?

Trpím a jen tak pro sebe,
píšu a hledím do nebe.
Je bílé, modré snad?
Dostávám strach!!!

Je černé jak duše má,
touha se v něm rozpíná

Už není žádná naděje,
a smrt mě jistě prokleje

Jsem živá,
ale zdání může mást
Jsem živá,
však kolem mě má past

Nepomůže mi nikdo,
to smutné, tmavé peklo...
Čeká....

Krása, láska, štěstí,
pro mě nic nevěští.

Víra a naděje,
opustily mé tělo,
a možná bylo napsáno,
víc než by se mělo

Jen...
Melancholie a slzy,
vím, že přijdou....Brzy...