Janovi z Ortelu

Anotace: věnováno mému blízkému příteli ...a můrám, které ve světle shořely...

Na můrách se tenčí
stín skrytý v sirkách
neulehčí
tomu
co srdce zažehlo
v kamínku
bezcenného kroužku
bolesti s barvou vůně.

Namoklá křída
opuštěných prahů
mohu do kůže
Jene?
vést přímku
cestou protikladů?

Smím?
Sníš!
a zajdeš na krok blíž

milovat vlka
co hledá lišce skrýš?

Na můrách šedých
Jene...
pravda
nedbá ohně
pro světlo nezmoudří
v tmách?
v nich také vzplane.

***