Sama

Stojí i v davu opuštěná
smutně se usmívá
žádná změna
nikdo se na ni nedívá.

Hezká i ošklivá
podle vkusu
na dotek bázlivá
ale jen na povrchu.

Žadoní očima
o trochu lásky
však nikdo si nevšímá
tajemné tmavovlásky.

Potichu odchází
na hvězdy hledí
oč srdce přichází
jen bohové vědí.

Žije a nežije
bez kouska citu
svou lásku ukryje
miluje vskrytu.

Kdo pomůže
když milého není?
Kdo zalije růži
než v led se změní?

Neví - už nevěří
naději hledá
trny má na keři
květina bledá.