....

Slzy teď stékají mi po tváři
Má mysl se plní úzkostí
Radostný úsměv už nezáří
V srdci je tolik bolesti

Najednou se začínají třásti ruce
Smutek proniká do žil
Naděje není aby držela srdce
strach našel si svůj cíl

beznaděj mysl pohltí
jak temnota město v noci
smrti plán nikdo nezhatí
život už nemám ve své moci

smrt si mě vzala
přišla s podivnou smlouvou
volnost mi dala
za duši mou pouhou.