Nedotknutelní
Nedotknutelní
Jak stromy, jimž vykvést není přáno,
sklánící se pod tíhou námraz,
Jak civilizované krysy v kanále,
jimž ústava garantuje právo na zoufalství,
tak přežívají nedotknutelní
loudíce o pár vlídných úsměvů.
Hluboce bezprizorní, že i peklo
odmítá jim pohostinství;
tak zbyteční, že i slunce se rozpakuje
pohladit je svými paprsky.
Tak život kroutí nedotknutelní
léta odškrtávajíce.
Ať utápí se v bohatství či dluzích,
ať obědvají telecí či zbytky z popelnic,
co na tom záleží,
svůj osud chladných stěn zvrátit nemohou;
a nadto, jsou přece nedotknutelní
a to se neodpouští!
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Některá Tvá dílka nejsem schopna hodnotit, protože se mi moc nelíbí, není to moje struna... promiň...
Ale tahle by si zasloužila ty stovky hned třeba dvě, a to tu nejde :-(
Hřebíky cizích slov mi nevadí, měla jsem dost dlouhé období, kdy jsem si taková slova oblíbila, přemýšlela o nich a završila to básní... a vlastně to není o těch slovech, že? Je to o těch myšlenkách obléknutých do slov, byť cizích, protože někdy výstižněji či tvrději vyjadřují to, co cítíme nebo chceme říct.
Krásné a hluboké dílko, děkuji :-)
19.09.2006 14:12:00 | Levandule
Je to styl tvorby, který není mým šálkem kafe. Nutí mne přemýšlet a to bolí. Moc to bolí. A k tomu ty odbornější výrazy našich krásných českých slov... No, je na nad sluncius infinitivus jasné, že je to něco, co tu být má, protože je to ojedinělé. No, u nikoho jinýho takový bolesti hlavy nemám...:o)
17.09.2006 23:15:00 | Mors
no u mě to máš asi tak že mě tam trochu vadila cizí slova (bezprizorní a garantuje) z celého textu čněla jako hřebíky ale myšlenově to má úroven
17.09.2006 11:44:00 | Pavel Kotrba
