Neplakej když se na mě díváš
Neplakej když se na mě díváš
Anotace: stane se...stalo se...
Neplakej
když se na mě díváš
protože noc
už není černá
a měsíc jako moje svědomí
pláče a bolí
světlo víc než tma
pláče a bolí
a ty se díváš
tak jak nikdy
tak jako včera
a dřív
vždyť víš
já nepomůžu
slova řežou
a poslals mě pryč
život je póza
moje
sám si to řekl
a ...taky..
nenávist
snad
měl jsi mě rád?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk03.10.2006 21:57:00 Petr Z
Takovýhle zvláštně stylově uspořádanyý básničky pochopí naprosto a plně jen autor...taky takovejch mam dost,omlouvam se,ale bylo to pro mě složité ač jednoduché..
02.10.2006 22:07:00 Levandule
Život není žádná póza, to je strašnej omyl... a když k tomu přidáme svoji hrdost, zamícháme lží, máme neživot uvařen.
Vždycky jsem kráčela se srdcem na dlani, jasně, že jsem utrpěla ran! A kolik soli prošlo mými kukadly, až z toho chudinky zešedly. Pak mi kamarád jen řekl - tak trochu to srdce chraň, skrč prsty ve dlani. Udělala jsem to. A můžu s ním dál kráčet bez hrdosti, bez pózy a bez přetvářky. Ze srdce to přeji i Tobě, protože tohle je ŽIVOT :-)
02.10.2006 21:06:00 uživatel smazán
hrdost, co s ní? Je to někdy pěkně na pytel ji mít, já kvůli tomu taky dost ztratila...ale nmít ji je snad horší, tak zvolit možná nějakej middle? Jo, a že slova řežou, to bysme mohly taky pokecat:)
Návštěvnost
