Anotace: byl to takový noční pocit,, nevím kam to zařadit. Takhle to asi vypadá, když člověku všechno přeleze přes hlavu.
V ulicích opuštěných kočkami
Vznáší se nikotin a saje
Sladký vzduch zítřka, prosycený vločkami
Jak poslední strom na konci ráje
Ptáci z opuštěných duší
Vznáší se kolem mrtvých stěn
V níž jsou všichni slepí a hluší
Nikdo nezůstal ušetřen
Zkřivené obrazy stereotypem závisláků
Ublížených křiků na povel
Lavičky plné ujetých vlaků
A trapně srdcervoucích telenovel
Opuštěné ulice
a duše stejně tak...?
Chlad vždycky teplo vystřídá
a jede další vlak...
10.10.2006 20:53:00 | Cecilka
Jo, tak pocit, kdy už mi to hlava nebere a radši všemu nechám volnej průběh, znám moc dobře, akorát pak většinou zjistím, že to stejně řeším...jen o chvíli později a odpočatější. Možná právě proto se říká: ráno moudřejší večera. Pěkně sis pohrála, ale fakt hodně ti drhne rytmika. Občas přesahuješ i o 5 slabik. Jedna, dva čert to vem, ale u 5-ti už to fakt skřípe. Jinak zajímavý obrazy, ale nějak mě to nevzalo.
07.10.2006 09:11:00 | Epona