Hřích
Hřích
Dřevěný kočár tažený koňmi
přiváží hrůzu a strach,
jen srdce bušící bídnými dojmy
rozkmitá slzy na poplach.
Černá jsou oblaka,
rudá zas země,
Pandora vchází po špičkách,
i vítr s vichřicí-
skučí temně,
nadějí dychtivě zmítá prach.
Láska ubohá,
čeká dnes na kata
v polích trápení a žalu,
nectností a hříchů,
snad už i lítost...
mění se v pýchu
a zmírá na hříchovost
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
...na věčnou optimistku je to trošku temné ...
...ale co i takové jsou pěkné ...
26.10.2006 06:57:00 | WhiteSkull
Smutná, ale krásná! Vyzařuje z toho zvláštní atmosféra. I když není tolik konkrétní (což je dobře), jasně mám na mysli obraz, který mi vyvstane po přečtení těchto řádek :o)
25.10.2006 23:21:00 | Kačka Ranglová
