V každé minutě
mě utrpení svléká z kůže
a obnažuje obraz
mé vnitřní zahrady
plné shnilého ovoce.
V každé sekundě
se dusím vlastními myšlenkami
skrz čerň srdce se probolely
na povrch a stékají pomale
zanechávajíc rudé cestičky
V každé chvíli věčnosti
sám k sobě stojím čelem
v minutách plných bolesti
jsem nejhorším svým nepřítelem!
Shnilé ovoce duše...
pro kompost dobré jest...
pak půdě Tvé dodá novou sílu,
a Ty můžeš zase vzkvést :-)
15.11.2006 15:12:00 | Levandule
dneska to psaní opravdu bolí, možná je to v tom cítit.Bojuji a vím ,že sám se sebou musím svést největší boj, nebo ne?
Když pohledím do nitra, je to hnus...
15.11.2006 12:17:00 | had