Z drobečků štěstí živený
vzpomínky na pár krásnejch chvilek
pochcípaly dávno podvýživou
Jejich mrtvolky balzamuju
chlastem
aby aspoň něco zůstalo mi
po Tobě
Schovávám je pod polštářem
a před spaním dýchám jejich vůni
vůni bílýho vína
cigaretovýho kouře
vůni Tvejch vlasů
černější než noc
těsně před úsvitem
Tak takhle voní stesk...
...každý ráno
(těsně před setměním)
Joj! Je v tom hlubokost a smutek... myslím, že máš veliké štěstí, že kromě chlastu a slz můžeš taky psát a ten smutek a bolest vypsat v takhle krásných a hluboce rozervaných verších... je to dobře nejen pro Tebe, ale i pro nás, co můžem číst a bejt zase o kousíček bohatší - DÍKY ŽE SEŠ!!! :o))
11.12.2006 16:30:00 | Hannazka
Miluji básně s hrabětovským podtextem, někde ten Hrabě - mrška - schovanej mezi řádky bude:-)
22.11.2006 15:08:00 | Jasmin de Paris
Slušný výkon, jen by to chtělo nějakou jiskru, zapálit to, shořet. A hotovo.:-))
22.11.2006 10:59:00 | Petr Miroslav
stesk..toho jsem se zbavovala jen velmi těžko..vždycky něco zůstane... je třeba bolavý vzpomínky obalit vatou a srdce opatrovat jako nikdy předtím...přeju hodně štěstí..
21.11.2006 18:13:00 | Rozárenka