Lacus Odii
Lacus Odii
Lacus Odii přeplaval jsem
zpět se plazím podélně
táhnu takhle vpřed za hlasem
zdejších sirén svízelně
lokty žleby zanechávám
hrudí po slz náledí
kloužu, díky dna úpravám
jistě ne naposledy
aniž bych se zeptal sebe
kolik mi to uhání
tělo s křídlama do nebe
kráterům se uklání
v pomyslných přeplaval jsem
slzách Lacus Odii
na Měsíci, s mnohohlasem
sirén.. závod podivný
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
opakovala bych se ..ale budu ,prostě píšeš poutavě,volíš téma vesmíru a krásně o něm básníš vesmířane..prostě je ve Tvých básních nekonečno prolínání obratů jak slovensky tak i česky, ráda se k tobě vracím číst protože máš básně s tématikou co mě zajímá..takže Tvé jezero nenávisti
19,0° S 7,0° V 70 km nádherná věc ST! :-)
08.03.2012 21:12:58 | xoxoxo
krásně napsaný Jezero Nenávisti, ST
08.03.2012 16:27:59 | kočkopes
