Na věčnost vysněná

Posledním tlukotem
odbíjím zas další den,
když vyptávám se na cestu

a mezitím za zrcadlem
pouští prasátka spoustu odlesků
a češou zašmodrchané nitě

do země stesku
pak vypraví se malé dítě
a za sebou táhne ...kačenku na provázku

a hvězdy pak bojí se rozbřesku,
by prohrály svou sázku
a neupadly v zapomnění

a když to dítě pak oddá se snění,
královna žezlem pokyne
a tma roztáhne sítě

a vítr písek odvane
a lidé pro pár písní
snad sundají svou masku

a zaprášené kytky
déšť po tvářičkách hladí
a čas je mučen kyvadlem

kdo smí snít Slunce sen,
jen to malé dítě,
co vydalo se pro lásku

a hrdlo sevře sten
a slzy pro pár obrázků
co připomenou jen svíce

... a bledé tváře tanečnice