Osamělá

Ve tváři skryté zbytky vět

A slova nevyřčená ve vzduchu se chvějí

Já mám vlastní, neznámý ti svět

Co si jiní lidé vlastně přejí?

Řekni mi, já nevím o nich nic,

nerozumím věcem kolem sebe.

Řekni, můžeš-li to říct.

Neznám cizí, jenom svoje nebe.

Sama v jeho hvězdách usínám.

Přes jejich zář už nevídávám tebe

I když oči k tobě upínám.

Co si jiní lidé vlastně přejí?

Řekni, já neznám souznění.

Mě cizí city nezahřejí.

Mě cizí láska nezmění.