Rok
Rok
Přivřít oči
Nasát vůni jara
přijmout teplo slunce
roztáhnout křídla
vzlétnout
létáš vysoko
žár ti křídla pálí
vosk stéká ti po peřích
jak Ikaros padáš
dokud tě moře nepohltí
studený déšť
pár smutných slov
první hrstku hlíny
na tvou rakev shodí
duchové jdou tě přivítat
nikdo na tebe nevzpomněl
náhrobek už je zasněžen
létat se ti zachtělo
těď
jen lituješ
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
hodne dobrý, připadá mi, že báseň obsahuje více témat, rozmanitost je super..
28.01.2007 22:52:00 | sejko_no_pi
Básně Ti jdou taky moc dobře, asi jsi všestranně nadaný..se máš:) Moc pěkně vystižená melancholie z života.. a smrti...
//Bylo tu však něco těžkého, co drtí,
smutek, stesk a úzkost z života i smrti.//
Znáš? Tvoje básnička mi to připomíná---
24.01.2007 20:06:00 | o ...(borůvka)
...posledních pár řádků není zrovna uklidňujících ...spíše burcují k zamyšlení ...co se asi stalo ...
...napsáno je to pěkně ...
...:) ...
15.01.2007 15:04:00 | WhiteSkull
Moc se mi to líbí. Ani nevím, co konkrétně, prostě to na mě působí zvláštním dojmem a trochu mě to uklidňuje. Asi na tom nejsem tak úplně nejhůř. :o)
15.01.2007 14:51:00 | Sokolička
