Po ránu vychládajícím činžovním bytem
s mládeneckým třesem,mdle-šerosvitem.
Palčivá bolest v bedrech a též kostrči,
má veškerá konání dozajista předurčí.
Na divadelní forbíně neprovádím úklonu,
přec je mé tělo ve znatelném předklonu,
popravdě řečeno, navíc se teď nezmohu,
kdoví, kdy opět zřím slunce anebo oblohu.
Nosil jsem nos svůj dlouho v oblacích,
pýcha má, se nyní ve volný pád obrací.
Hrozí, že budu útrpně kráčet po kolenou
s úšklebkem snad, leč hlavou poníženou.
Málokdy zklameš...co málokdy..vyjímečně.
máš i lepší, ale rozhodně je fajn.:-)
RM.
20.01.2013 20:54:11 | Robin Marnolli
Děkuji Robine.
Tak jsem zkroušen dnešní den,
proto báseň je poněkud osobnější povahy.
:)
20.01.2013 20:56:15 | kudlankaW
to mne mrzí, inu, četl jsem to smutně, ale že je to čerstvé, jsem si nespojil, brachu:-(
20.01.2013 21:00:55 | Robin Marnolli
To jsi opravdu tušit nemohl.
Bude lépe :)
Měj se hezky Robine.
20.01.2013 21:02:37 | kudlankaW
Dej si trochu vína:-)
20.01.2013 21:07:48 | Robin Marnolli
klidně i flaštičku...k úsměvu vybízí a vrásky vymizí:))
22.01.2013 22:17:51 | střelkyně1
I ty jedna
dovádivá
neposedná
žhnoucí-divá
M
a
r
k
.
.
.
.
!
22.01.2013 22:20:07 | kudlankaW