Petr Pan

Petr Pan

Anotace: ne všechny příběhy končej dobře. Ty pravdivý čekaj na pokračování, ale jen málokdy se dočkaj

já ho viděla!
klečel u mojí postele...
snad neplakal?
ten co nechtěl nikdy vyrůst
Petr Pan
měl v očích jen málo štěstí
tam kde dřív choulila se
ta nezkrotná touha
po nekonečnu...
vzala jsem ho za ruce
chvěly se v dospělých kompromisech
prokřehlé červnovou nocí
a bylo v nich jen málo dětské duše
tam kde dřív usínala
Petrova Zvoněnka,
ta malá průvodkyně
po dětských snech
...na Zemi-nezemi padá prach...
už nemluvil o zázracích
zlomeným hlasem
kde bylo jen málo pýchy
jak dřív když ještě
věřil na víly
...
a pak odešel
utopen v nejsmutnějších pohledech
poměnkový vůně
už nechodil poslouchat pohádky
o skleněných střevíčcích
zůstal jen jeho stín
pro něj si nikdy už nepřišel
tak jsem mu ustlala
ve svým srdci
a teď čekám
třeba se pro něj jednou vrátí!
Autor Rozárenka, 30.01.2007
Přečteno 444x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

je to úplne fenomenálna básnička!:-)
všetky tvoje sú dobré, ale táto ma zatiaľ asi najviac vzala.....
aj ja rada uvažujem o Petrovi Panovi....a ako je to s ním vlastne dnes

19.05.2007 11:00:00 | Duerre

četla jsem to jedním dechem...a jelikož Petr Pan kdysi taky stál u mé postele a taky jsem zkusila létat,jelikož je to má nejoblíbenější kniha, jelikož J.M. Barrie, musel být neobyčejný člověk a jelikož věřím na Nezemi, tak tohle...tohle bylo něco kouzelného :-)

28.04.2007 17:04:00 | Barbara Smílová

jak jsem to dočetla, někde ve výmolu mé hlavy se zezadu ozvalo "dojemné"... ale to by byla urážka, líbí se mi to! ;-))

19.02.2007 21:01:00 | EsmE

tak nějak...skleněný střevíček?bizardní představa...jednou špatně šlápneš...a je to!..dospělý kompromisy, jo. Je to hrozně smutná báseň...víc než ty ostatní, i když...vlastně jen o trochu...měj se hezky!

07.02.2007 19:24:00 | Trdlo

ahojky rozárko... :))) jaké bylo vysvědčení ???

31.01.2007 16:57:00 | Zamilovaná do nezamilované doby

to je krása

30.01.2007 20:06:00 | Miskitka

Bylo to tak...

Když pak usnuli všichni ti tvorečkové a všechny ty květinky se schoulily do sebe, aby mohli snít o svých kompromisech, ona se probudila...Ona nepotřebovala snít. Uměla totiž svůj sen žít... Ona byla ten sen,který se probouzel když vycházel měsíc a hvězdy si protíraly oči...:) Podívala se na ně a ony se usmály. ,,Ahoj hvězdičky" řekla ta nejkrásnější květinka z celé té louky v zemi-nezemi..A hvězdy? Jestě víc se rozsvítily...celá louka utichla a rozezněla se krásná hudba.Krásná pomalá pohádková hudba , do které jen sem tam ťukl klavír... Nebe už nebylo jen nebe...jakoby se nadechlo vůní z kvítků té květinky, nejkrásnější z celé té kouzelné země...Nikdo nevěděl jak se jmenovala...Jen se tak šeptalo, že prý se jmenuje Rozárenka..:) Ale kdo ví...je to příběh plný tajemství...:)

30.01.2007 16:10:00 | Favi

s tím nickem jen nápad:o) upadám po jménech prvně kozííí potom pavel a pak už nebudu vůbec

30.01.2007 13:56:00 | Pavel Kotrba

Ještě se mi nestalo, abych se po přečtení anotace tak moc zamyslel, tak jako se tomu stalo nyní.

To i člověka zamrzí, že něco takového neřekl on sám... :-)

30.01.2007 13:22:00 | Radek Holomčík

... možná svádí boj ... a Ty v něm budeš stát na první příčce jeho žebříčku ...

30.01.2007 13:08:00 | Marcella

Možná už stojí ve stínu a jen ho nevidíš...možná jen trochu zmužněl...možná má trochu jinou tvář...

30.01.2007 13:04:00 | G.P.

Určitě se vrátí. Držím ti palce.

30.01.2007 12:49:00 | malíček

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter