Strašidlo

Strašidlo

Anotace: Já jsem to strašidlo...Asi se vám báseň líbit nebude, ale to jsou mé pocity z mého okolí...

Sbírka: Kam kráčíš, živote?

Když z těla strašidlo vyletělo,
Aniž by znalo, co chtělo.
Vidí jen vlastní stín…
A v koutě zapnutý plyn.

Strašidlo se polekalo samo sebe,
Lekám lidi, zapovězeno mi nebe.
„Jsem hodné, jen nemám vzhled boha,
Vábí mě blankytná obloha…

Každý kdo mě uvidí,
Najednou hrozný strach cítí,
Ale já nechci ublížit,
Jen lásku druhých cítit…

Moje tvář, dána při zrodu,
Pít víno, nikoliv strachu vodu.
Lidi křičí a utíkají před mým pohledem,
Jsem ohněm nebo ledem?

Pálím svědomí do tváří?
Nebo chladím srdce, než se lží uvaří?“
Smutné strašidlo odchází pryč,
Hledat svého osudu klíč.

Strašidlem nazývaná dívka s jizvou,
Tak ošklivým a děsivým jménem ji zvou.
„Chcípni ty bludná duše,
Nech nás žít bez retuše.
Naše hříchy přec vlastně nebolí,
Ublížit strašidlu každý dovolí.“

Já nejsem strašidlo, jen dívka s bolem,
Však všichni bez pochopení, sochy jak Golem.
Bolest nakonec strašidlo spálí,
všichni jeho konec s radostí slaví…
Autor Rezka Štrochová, 14.12.2014
Přečteno 326x
Tipy 6
Poslední tipující: Křemen, enigman, Frr, básněnka, WIRUS
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

já se spálil mockrát...ale jen tak se upálit nenechám...říkal Golem...

15.12.2014 19:11:51 | enigman

To si říkám vždy, když chci vstát z popela jako fénix...a vždy to dopadne stejně :(

16.12.2014 21:18:42 | Rezka Štrochová

každej má někde jizvu, ať už zjevnou a nebo ne, nejsou ošklivý ženský, jen se muži obvykle neumějí dobře dívat...

14.12.2014 10:25:27 | básněnka

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 | Facebook, Twitter