Slunce svítí na její den,
já ani nemohu pracovat.
Přál bych si opravdu jen,
na ples vzít ji tancovat.
Ukázat ji celému světu,
ať mi všichni závidí.
Nezmohli by se na jedinou větu,
jako každý, když ji uvidí.
Říci: „To je má láska,
to je život můj.“
Již žádná nová sázka…
Kdykoliv řekni, budu tvůj.
Tak vezmi si své šaty,
jsou barevné jak tvá duše.
Ať ruce naše jsou zas spjaty,
ať nepoužívám jen černé tuše.
Již pro nic teď nežiji,
jen pro tvoji krásu…
A než konec odbiji,
v naději hledám spásu…
Jak jsem naivní…
Ale moc krásně. :O) Tahle naivita lidem sluší, ta nemá nic co dělat s hloupostí. Super. :O) ST
27.10.2015 07:35:44 | Tichá meluzína