Návštěvnost
když noční samota...
když noční samota...
když uschne vítr
a slzy hvězd pálí
v očích
pod jazykem příběhu
usedá prach
z bezcestí sirobné noci
není kam se vrátit
až do rozednění
němých kohoutů
kterým tma
prořízla hrdlo
střepem samoty..
Komentáře (15)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskzavolá...
15.02.2016 23:21:58 | enigman
...poslouchej srdeční ozvy...odezvy.....a kohoutkům zahojí se hrdla
by vydali to své předranní kykyrýkání pro samotu,co není sama.....
......tu jsem....a tam je......vidím Tě...vidíš mě?......Ji./úsměv/
15.02.2016 21:45:46 | jitoush
Tahle smuténková je ale krásná, Frráčku:-))ST
14.02.2016 16:29:41 | Nikita44
Děkuju Ti Niki-a hle je po smutku..:-D*
14.02.2016 16:42:18 | Frr
Milej Jiří, tohle je opravdu bolest osamění se střepem rána...kohoutí brána přivedla slunce do noci :-)
14.02.2016 11:40:46 | básněnka
ale zas obvykle takouhle depici,jež přilétává od černýho větrnýho mlýna meloucího na prázdno beru jako krátcežitou jepici..jinak by to bylo k... :-)) :-D**
14.02.2016 11:55:37 | Frr
...nechápu jak je to možné, že může bolest vypůsobit krásu, asi jen to nejčistší srdce to dokáže...ale básníci a básnířky literu mě o tom přesvědčují...děkuji
14.02.2016 02:55:52 | Malá mořská víla
já Tobě, vílunko, to já Tobě a moc..:-DDDD***
14.02.2016 10:48:55 | Frr