Odchod ze světa

Poslední výdech, vše v nicotě se ztrácí,
poslední vzpomínky z mysli se ztrácí.
Vzpomínky na mládí, smutek i štěstí,
vzpomínky na mámu, jak mi život věští.

Zavírám oči a bezmoc mě svírá,
nemůžu si pomoct, pusa se neotvírá.
Přál bych si zašeptat omluvu do ticha,
omluvu světu za špatného básníka.

Přestávám cítit, nemám cit už ani v tváři,
nevím zda ležím v poli, nebo mám hlavu na polštáři.
Necítím lásku, už ani nenávist,
pozvánka do pekel, čtu ten zvláštní list.

Už jsem se smířil s odchodem ze světa,
nastal můj čas, nepotřebuje mě planeta.
Tak poslední myšlenkou je pouhé "Dík"
za vaše slzy a kytky na pomník.