Ach vy staré, opuštěné roubenky
kolik zim uplavalo , co stavěli vás
dědové naši ,dědové mojí snoubenky
však za roky neztratily mnoho krás
Ach,vy roubenky co prázdné zůstaly
oprýskaný eben z dálky naříká
,,dlouho před vámi jsme tu stály
před zimou chránily jinocha i staříka''
Zarostlé zahrady vzdychaly jak Rusalky
když za mraky luna schovala líc
jen pár bodláků svítí u skalky
zatímco pýr s kopřivou zdobí pár skic
Ach vy roubenky kam odešel stařík
co tu dlouho zvěčňoval zdejší kraj
ach vy roubenky jak se daří
tomu malíři, co obývá nebeský ráj
Velmi mě oslovila, neboť roubenky mám velmi ráda. Mají v sobě historii a každá jinou. Jen je škoda, když na svých toulkách přírodou objevím roubenku, která je tak zchátralá, až srdce bolí.
25.01.2020 23:39:00 | Jaruška
díky máš pravdu roubenky sou nádherně inspirativní tato báseň vznikla konkrétně u nás na chalupě v Bedřichově :)
26.01.2020 10:57:43 | Petr27