Samota v depresi a deprese v samotě,
temný tok myšlenek krvácí v tobě,
chraň v sobě je, ty nesmí z pouzdra ven,
druhým je ukážeš? Do země zašlapou tě jen!
Z výšin pád a z nížin křik,
v potoce bezmoci hledáš ten okamžik,
to paprsky štěstí byly a nebo jen vnitřní lži?
dál a dál padá tma a stále tiše mží
Kapky krve a střepy bolesti,
sám v sobě uvězněný ve vlastní bytosti,
zoufalost dál v tobě tančí,
zkamenělé klubko myšlenek na duši tlačí.
Úlomky bolesti proudem života
spojil čas v jeden velký balvan...
Krásné, jen trochu moc smutné. Samozřejmě nevím, jaké máš s lidmi zkušenosti, ale ne vždycky tě zašlapou, když se jim otevřeš nebo se s nimi podělíš o své trápení. Existují i takoví (i když jich možná není mnoho), kteří tě podrží a pomůžou ti. Přála bych ti, abys jich měl v životě co nejvíce.
09.03.2018 18:54:10 | Titanie