Víla s křídly z mlhy

V duši bouře

Děsivá a strašidelná

A po bouři? Jasno?

Jen další těžké černé mračno.

Napršelo moře.

A víla ze snu, křehká, zranitelná,

Křídla z mlh rozmáčí špína a bahno

Něžná krása zmítaná zoufalstvím klesá na dno.

V duši vlnobití

Mohutné a hořkoslané

A na vlnách pěna?

Sladká víla vlastním mořem vyplavena.

Ocitla se v jeho síti

Nedoufá, že sama vstane

Kletbou a písní princovou okouzlena

Rytířův slib se tak rozplynul doztracena