Trápení

Anotace: Je jako tér když všude se lepí, zalepí i rozum a srdce jak blbec jen buší

Na klín ti mrtvé touhy kapají
stékají po tváři, kde stopu nechají
Jak namrzlá trolej, hlava ti hučí
duše hladoví a temně skučí
Do nekonečna se prodlouží okamžik bolesti
kreslí čáru krví teď,na tvoje zápěstí
Snad jenom Dante ví a nebo tuší
zabít víc než necítit, že bývá jednodušší
Ze tmy se stíny smějí
monotónní zvuky jejich v uších ti znějí
i odraz v okně na tebe kývá
významně jako když on odpověď skrývá
Ted nechceš bojovat, jen možnost utéci hledáš
možnosti dvě, přežiješ a nebo to nedáš