Chvíle
Chvíle
Dva lidé co se narodili ve špatné době
Kdy oba víme že sme ztracené duše plné smutku
Pro dobro našich duší jsme sami ale spolu
Moment kdy oba víme že někam patříme
Náhle procházíme davem
Štěstím, mládím a chutí do života záříme
Večer kdy si přejeme ať nikdy nezestárnem
Démoni v mé hlavě mi ukázali tebe, mou můzu
Oči které jsou vrata do tvé duše , oči které umí rychle svést
Vlasy jenž rudě září , že i růže se stydí kvézt
Rty jenž by byla radost políbit, avšak pro svůj klid nemůžu
Smutný básník co má opět v srdci klid
Jeho duše zažívá po dlouhé době mír
S úsměvem prochází se po světě
je to opět chvíle kdy vidí krásu v každé větě
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tiskchvílemi básnička mluví větami, jako o ději (např.démoni mi ukázali...) většinou uvádí obsah jako body na seznamu (• chvíle • moment • oči • vlasy • básník) to dělá dojem nepevného plánu, jako kdyby se básnička vyvíjela a měnila při psaní. A také dojem že obsah není dost podnětný ani osvojený. Spíš je třeba přinést třeba i menší ale skutečné svoje NĚCO, ne pouze tušení že snad něco. A to dobré inspirativní NĚCO leží v hlouběji v tvé duši, tam jdi.
(to byl náročný komentář jako k začínajícímu básníkovi, jinak je básnička obstojná, na literu o nic horší než ostatní)
01.09.2019 08:04:58 | Karel Koryntka
Moc děkuji za vaší konstruktivní kritiku. Je pravda že spíše píšu knihy a tak psaní básní je pro mě něco nového. Ale jsem vděčný za váš názor a rady. Neustále na sobě pracuji a chci umět více. Proto jsem přišel na liter, kvůli zkušenostem do budoucna.
01.09.2019 13:53:51 | Smutný poet