Daleko od slov
daleko od hor a strání
usazený v pokoj tmách
mlčí mlčí
ale není to stěna ni stará skříň
a ticho není mrtvé
jen hladové
jako by hledalo něco
co cítí v srdci
ale nemůže mít
Daleko od lidí
daleko od světa
usazený na stromě
zpívá zpívá
ale pták ohnivák to není
a píseň není smutná
jen samotná
jako by ztratila něco
co nikdy neměla
ale bez čeho nemůže žít
daleko od slov a hor, usazený pokoj, pokoj není stěna, ticho něco cítí v srdci...
ty nápady jsou moc hrr, jako skočit do poezie šipku - a tím se ocitáme (ale opravdu) "daleko od světa" od člověka.
Těmi nestřídmými nucenými obrazy se vzdalujeme a dojdeme k umělým básnickým formulím. Vztah k živému životu se ztratí, ten drží naopak slova správná, obvyklá přiléhavá. Druhá sloka je v tomto smyslu určitě lepší.
01.10.2019 07:08:03 | Karel Koryntka