Dva sourozenci, sestra Marnost
se svým bratrem Splínem
mluví jak jim zobák narost
spolu se svým synem
Sestro, zoufalí jsou lidé
z tebe a z tvého bratra
kvůli vaší zálibě škodolibé,
už nebe hoří jako vatra
Tak jsme si na ně zvykli
oba že chodí vždy spolu
před nimi bychom stejně neunikli
a jsou příčinou mého světabolu
Bratře na tebe lék máme
když chci zahnat trochu splínu
Skleničky si všichni rozdáme
a řešení najdeme ve vínu
Sestra Marnost a bratr Splín
jsou nám stále v patách
Hořkost na jazyku jako blín
Jež hrdě oba chodí v kravatách