Ty to nevíš

Matka zase nechá mě doma
Já chci radši koma.
Pocit že rodinu ztrácím
Je silnější
Že nemůžu nikomu věřit
A že k nim nepatřím.

K pláči všechno tohle je
Že ztrácím i dech pomale.
Pocit že za to zase můžu já
Je neúprosný.
Že hlava tvá
Nedokáže pochopit
Že tvůj přítel na zakázána místa sahá.
Mě jiného nic nezbyde
Abych zachranila tvoje štěstí a radost.
To že tím trpí tvá dcera už nevidíš.

Tvá dcera právě venku brečí,
Je na pokraji zhroucení.