Tak odpusť mi

Anotace: Začínám mít pocit že mezi kategorií „Smutné" a „Ze Života" není rozdíl.

Všechno se to hroutí a já nevím jak to napravit.

Všechno strašně bolí, já fakt nevím jak to zastavit.

Není důvod být, neboli, už se ani nechci uzdravit.

K čemu všechny ty bláboly, nedokážou pomoct mi.

Jestli mě najdeš, zapomeň na doktory a odpusť mi.

Doufám v ten spánek, ze kterého mě neprobudíš.

Líbí se ti snad moje oči? Promiň, už je neuvidíš.

Strašně moc se omlouvám, tohle ale nepochopíš.

Nemusíš se ani snažit, bordel v hlavě neuklidíš.

Vážně se ti omlouvám, nejspíš se už nerozloučím.