Zaseli jsme slzy na úhor
vyrostl strom plný žalu
věčné slunce pohltil obzor
a já v hlíně uviděl žížalu
Byl tvrdý každý můj pád
zbytečné jsou však obvazy
když jsem duší tolik mlád
a tvář líbezná mne provází
Zaseli jsme na úhor pláč
z nějž vyraší poupě zmaru
a než přijde k němu oráč
zvadl kvítek plný rozmaru