Co z nás zůstane

Co z nás zůstane

Věčná vzpomínka,
v hlubokém nitru,
oživuje padlé anděly
křídlem jejich skutků

 


S dozvukem sonát,
houslí a klavíru,
hudba vyvěrá,
z duše našich pocitů

 


Vzácných částic
kousku z nás,
spolykaných slin,
slaných slz,
živých břízy míz

 


V časové smyčce lapeni
V řece splínů, tulím se
ke svým stínům

 


Nostalgie jak vánek,
budí mezi světy spánek,
v alejích trnek
přestane snít i snílek

 

Vzdušným mostem,
v paralelním světě,
odleskem snad sté kopie,
na daleké cestě

 


Okřídlení i bezkřídlý
Samice samic, samci samců,

scházíme z mostů
světa, beze dárků

 


Stesk a nenávratno...
S touhou kroky vracet
Alespoň záblesk malý
z minulosti,
párá se jak upletený šálek

 

Autor Isla, 03.11.2020
Přečteno 229x
Tipy 16
Poslední tipující: J's .., Emily Říhová, šerý, Eru Alonnar, jenommarie, mkinka, Vivien
ikonkaKomentáře (13)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Prima báseň, Islo. Člověk až by se podivil. Jak dokáže poezie čtenářovi, na okamžik zprostředkovat i duši "hmatatelnou."

06.11.2020 21:42:09 | šerý

Ten cit nevyvolá jen poezie v člověku, ale právě jeho vnímavá duše. Děkuji ti za to šérý...

07.11.2020 18:54:59 | Isla

Islo, krásně jsi to napsala.TAKÉ MÁM TYTO POCITY V DOBĚ ,,DUŠIČEK."
Mám už hodně milovaných bytůstek, na které jen vzpomínám. Ale na druhou stranu si říkám, jsou tady mí dva vnoučci a těm chci předat hodně ze sebe.A když vidím, jak vnímají, tak jsem za to ráda. To, co po mně zůstane, bude přetrvávat uvnitř těchto capartů.A já si jen přeji, abych tady mohla být se svými blízkými co nejdéle.
Ráda jsem si přečetla a ..ST..

05.11.2020 18:57:35 | Jaruška

Děkuji ti Jaruško za úprimnost. Ano my babičky :),my musíme vidět ty prďolky vyrůstat a radovat se s nimi. Taky rozmazlovat :)

06.11.2020 19:26:33 | Isla

Ano je to tak
..i snílek snít přeSTane
a za záblesky vzpomínek
vděční JSME.
:( toto jsou ty smutné v nás.

04.11.2020 16:15:12 | jenommarie

Ano tak to je milá Marie...

05.11.2020 12:27:06 | Isla

;)

05.11.2020 20:45:51 | jenommarie

Živých břízy miz, toť naděje. ST

04.11.2020 09:38:14 | Vivien

Smutno... vzpomínky na mamku, taťku, jejich hlasy, tváře,za tím co bylo a nikdy nebude... Na to co bude... Na to, co po nás opravdu zůstavá. Co dává smysl našemu životu... Jo jak říkám, dušičky. Krásný den ti přeji

04.11.2020 13:55:50 | Isla

jednou se ptá Artuš Merlina jaká je nejcennější vlastnost rytíře:
štědrost ? věrnost ? odvaha ? velkorysost ?

všechny jsou důležité, protože se o sebe opírají svým přesahem
nelze dobře myslet jednu bez druhé

Ne, Merline. Zase se vymlouváš. Chci slyšet jednu !

Dobrá tedy - je to pravda.
Každý, kdo lže - ničí kus světa.

.....
Tak kéž z nás zůstane, jak píšeš.

04.11.2020 05:31:46 | ttragelaf

Kéž bychom mohli mít napořád alespoň jednu vlastnost,(všeobecně), která by nám vydržela napořád, v téhle době. Děkuji ti:)

04.11.2020 13:41:37 | Isla

Pěkné filozofické zastavení... Ono to možná nakonec bude jednoduší, než se zdá :o)

04.11.2020 00:00:45 | Crazymike

Děkuji Crazymike. :) To ty dušičky. Já je mám hodněkrát v roce.

04.11.2020 00:31:00 | Isla

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí