Návštěvnost
Neplakej, Iris
Neplakej, Iris
Anotace: Neplakej, život je takovej.....
malá krabička,
slzy po tváři,
pláče holčička.
Krabička prázdná
jak duše lidí,
povaha zrádná,
co prospěch vidí.
Za nosy vodí
dobráků zbytek,
násilí plodí,
samý zlý skutek.
Neplakej, Iris,
vzneseme se tak,
jako pták ibis
nad bělostný mrak.
Jen my dvě spolu
a mír blažený,
letíme dolů,
světe zkažený!
(17.5.2010)
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskTo bych přestal plakat.
29.01.2021 21:49:26 | Kaj
Kaji, v tomto světě se nedá přestat plakat... A v tom druhém? Doufám...
01.07.2021 13:23:48 | NigarKalfa
Milá N., znáš Psí Vojáky?
https://www.youtube.com/watch?v=8yb6ttF0i_8
nebo výtah z jejich textu:
VÝTAH Z TEXTU DVŮR A JÁ
FILIP TOPOL
Dokázal být i zábavný.
Třeba když předstíral,
že se na mě chce vrhnout.
Vypadalo to strašidelně,
ale já mu důvěřoval.
Jindy zas s holubama hrál
"škatule, škatule, hejbejte se",
a to bych se i smál,
ale takhle jsem mu jen
do omítky zašeptal:
"Škoda, že bolest bolí…"
To pak klidně zvážněl,
nepatrným gestem přivolal soumrak
a poslal mi do okna vítr.
Vítr – posel s pláštěm naděje
pokládal mi dlaně na čelo
a očima se mi dostával
až hluboko k srdci.
Nebo poslal déšť
a nebyl to pláč,
byl to šepot věčnosti,
který se mi snažil jemně naznačit,
ať tolik nelpím na životě,
že to nemusí být všechno,
že jsem jen kapičkou.
A to mě uklidňovalo.
Byl jsem rád kapičkou
a s pokorou jsem děkoval za ten dar.
A to jsem měl opravdu radost,
neboť jediné, co jsem potřeboval, byla právě tahle přirozenost.
Žil jsem ve stavu,
kdy jsem všechno viděl nahé,
obnažené až na kost, takové, jaké to je,
a bylo to prosté, pravdivé
a svým způsobem nádherné.
02.07.2021 15:33:14 | Kaj
líbí.
07.01.2021 23:42:57 | Psavec
Chápu to naštvání, když někdo ublíží dítěti :o( Je dobře, že jsi se, z toho vypsala. Aspoň se ti uleví. Dobrých lidí je ale stejně víc než těch špatných. Klidnou noc!
07.01.2021 23:27:45 | Z nitra